Jedná se o dialog, který se odehrává za okolností nesmírně dramatických: uprostřed znepřátelených armád na Kuruovském poli nechá lučištník Ardžuna zastavit svůj vůz a odmítne zabíjet. V armádách připravených k boji vidí své blízké příbuzné, učitele a přátele odhodlané bojovat a položit svoje životy. Přemáhá ho zármutek a lítost, opouští ho síla, jeho mysl je zmatena a odhodlanost k boji se náhle vytratila.  „Ani kdyby mě měli zabít, nechci je zabíjet, ani pro vlády nad třemi světy, tím méně jen nad zemí!“ (I, 35)

Jeho vozataj Kršna, inkarnace Višny, mu proto objasňuje podstatu světa: nic nevzniká a nezaniká, smrt těla s sebou nenese smrt ducha, neboť všechny bytosti oživuje jediné, univerzální, věčné brahma. Gítou se nese imperativ „bojuj!“, dokonce „bojuj chladnokrevně“: „Budeš-li zabit, dosáhneš nebe, zvítězíš-li, ovládneš zemi.“ (II, 37) Neboť to nejsme my, kdo ve válce zabíjí; to jenom kosmická nutnost („Já jsem Čas, který dozrál, ničitel světů“) vytváří iluzi smrti. Arjuna se odevzdává Krsnovi jako žák svému učiteli a Krsna ho učí o rozdílech mezi hmotným tělem, jež je pomíjivé a duší, jež je duchovní povahy a je věčná. Popisuje převtělování, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky osoby, která vnímá vlastní já.

Brahma zde vystupuje jako osobní bůh, přítel všech bytostí [nejspíš i oněch nepřátel, jejichž lebky právě drtí mezi tesáky], jenž miluje všechny lidi stejně [ale Ardžunu víc]. Svému druhovi se dokonce na okamžik zjevuje v autentické podobě: s tvářemi hledícími na všechny strany, s nesčetnými zbraněmi, ústy a očima (z nichž dvě jsou slunce a měsíc), dotýkaje se nebes a záře barvami. Výslovně praví, že prosí-li lidé o dobrodiní jiné bohy, je to on, kdo jim je poskytne.

Karma-yoga

Všichni v hmotném světě se musí věnovat nějaké činnosti. Činnosti nás mohou k tomuto světu buď poutat nebo nás od něho osvobozovat. Jednání pro potěšení Nejvyššího, bez sobeckých pohnutek, osvobozuje od zákona karmy a umožňuje dosáhnout poznání vlastního já a Nejvyššího Pána. (III)

Transcedentální poznání o duši, Bohu a jejich vzájemném vztahu očišťuje a osvobozuje. Je plodem nesobeckého jednání s oddaností (karma-yogy). Nezbytností je přijmout gurua, realizovaného učitele. (IV) Člověk, který provádí různé činnosti, ale v nitru se zříká jejích plodů je očištěn a dosahuje klidu, odpoutanosti, snášenlivosti, duchovního pohledu a blaženosti. (V)

Dhyana-yoga

Astanga-yoga, mechanická metoda meditace, umožňuje ovládat mysl a smysly. Jejím vrcholem je samadhi, plné vědomí Nejvyššího a odpoutanost od hmotného myšlení. Sed vzpřímeně, neustále hledět na špičku nosu, s nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování naprostého celibátu v srdci meditovat o Krsnovi a učinit ho vrcholným cílem svého života. Je třeba jíst ne málo ani se přejídat, spát ne málo ani příliš. (VI)

Bhakti-yoga, čistá oddaná služby Pánu Krsnovi, je nejvhodnějším prostředkem k dosažení čisté lásky ke Krsnovi, což je nejvyšší duchovní cíl. (XII) Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, dosáhne osvobození od tohoto hmotného světa. (XIII) Všechny vtělené duše jsou pod vlivem tří kvalit hmotné přírody: dobra, vášně a nevědomosti. Tyto na sebe vzájemné působí a lze je ovládat. (XIV) Existuje božská a démonská povaha, jsou tři druhy víry odpovídající třem kvalitám hmotné přírody z nichž pocházejí a podle nich se život vyvíjí. Svrchovaným náboženství se lze vrátit do Krsnova věčného, duchovního sídla. (XVIII)