Lidé dnes řeší stravu, spánek, pohyb, ale kupodivu o dech se téměř vůbec nezajímají. To, jak rychle a zda ústy či nosem dýcháme, skoro nikdo neřeší. V minulosti to bylo jasným předmětem zájmu např. původních jógových principů, je součástí i cvičení Pěti Tibeťanů, ideálně dýchat nás nutí např. i pronášení manter a modliteb. Aktuálně je člověk snad jediným tvorem na Zemi, který zapomněl, jak správně dýchat.

Autor knihy si vyřešil svoje dlouholeté zdravotní potíže díky změně dýchání. Porovnává v knize různé vědecké poznatky a popisuje různé pokusy v této oblasti. Jeden z pokusů bylo porovnání dlouhodobého dýchání ústy a dlouhodobého dýchání nosem. Jednoznačně se tímto pokusem prokázalo, že dýchání nosem je významným pozitivním faktorem pro lidské zdraví, naopak dýchání ústy vede k rozkladu mnoha přirozených funkcí těla.

Důležitější, než nádech, je pomalé a úplné vydechnutí. Nos obsahuje velké množství receptorů, ovlivňujících mj. i náladu a sexuální apetit.

Dýchání nosem bylo např. zkoušeno i vytrvalostními cyklisty, u nichž se zjistilo, že takové dýchání při sportu vede k prohloubení hloubky dýchání a jeho zpomalení při současném nárůstu ventilace vzduchu v plicích. Po pohybu s dýcháním nosem nenásleduje běžná unavenost. Pomalé a hluboké dýchání výhradně nosem vede k nárůstu objemu plic až o 30%. Dýchání nosem s případným zalepením úst v noci vede např. k vymizení spánkové apnoe, která je problémem mnoha lidí.

Pomalé dýchání vede k adaptaci na větší obsah CO2 v těle, což je navzdory zastaralým názorům pro tělo velmi pozitivní.

Dýchání je základem našeho bytí. Ideální je dýchání pouze nosem s délkou nádechu a výdechu po 5,5 sec.