Dvanáctá planeta Nibir obíhá na orbitu kolem Slunce po veliké kometární dráze po dobu 3600 pozemských let s otočkou mezi Marsem a Jupiterem. Byla v dávnověku nositelem života do naší sluneční soustavy. Srazila se před 3,8 miliardami let s Tiámatou (předchůdce planety Země – ta je zbytkem srážky obou těles, stejně jako Měsíc a další asteroidy i komety).

Na dvanácté planetě před několika miliony let dosáhla evoluce vrcholu. Civilizace se zde vyvíjejí se vznikem emocí jako je láska, nenávist a žárlivost a jde přitom o řešení následnictví na trůně přes složité instrukce.  Sesazený vládce uprchl na Zemi, která je zdrojem zlata i jiných nerostů a má méně vyvinuté osídlení.

Výsadek z kosmu tehdy přišlý na Zemi jsou nefilim, kteří přišli před 445 000 lety v době ledové. Zakládají zde kosmodromy a města. Jejich první vůdce byl EN.KI (Pán a velitel) původně E.A. (Pán vod), který podléhal svému bratrovi EN.LIL (Pán vzdušného prostoru).

Sex mezi bohy vedl k nesvárům a válkám a došlo před 300 000 lety ke vzpouře Anunnanků (první osadníci z dvanácté planety, kteří zde měli těžit nerosty), protože již nechtěli pracovat. Pro těžbu byly stvořeni následně lidé jako primitivní dělníci z rozhodnutí nefilim jako kříženci lidoopů a nefilim.

E.A. umožnil lidem se množit, aby získal na Zemi své spojence. Bohové začali obcovat i s lidmi a nakonec se je pokusili i vyhubit kvůli zneuctění své rasy. E.A jim však pomáhal přežít další dobu ledovou před 75 000 lety i následnou potopu předáním informací Noemovi. Bohové v tu dobu opouštějí Zemi.

Vrací se zhruba před 11 000 lety a dávají nakonec lidem možnost vyvíjet se jako civilizace a sloužit jejich záměrům jako nevědoucí otroci. Při každém dalším návratu dávají civilizaci lidí další vědomosti k vývoji. Uprostřed Mezopotámie se nachází obří kosmodrom Bab-ili (Babylon – Brána bohů).

Výše uvedené vychází z mezopotámských textů Sumeru 4 tis. let př.n.l. a má paralely se Starým zákonem.

Dvě velké pyramidy v Gíze jsou navigačními body pro přistání na kosmodromu. Na středním východě je mnoho takových bodů sloužícím k navigací a přistávání na kosmodromech. Jeden z nich byl na hoře Sinaj. U pyramid se odehráli velké bitvy mezi EN.KI a EN.LIL. Buh Thovt přenesl hledání zlata do Ameriky, proto je kulturní podobnost s Aztéky, Mayi, Inky i jejich předchůdci Olméky přišlými s vousatými cizinci. Obři na Zemi pravděpodobně žili, důkazem jsou obří stavby z dávnověku a popisy v bibli, metropole v Americe, megality, legendy starých Řeků. První světský kalendář vznikl v Egyptě 2800 let př.n.l. a byl vylepšen bratry bohy Mardukem/Ra a Ningišzidem/Thovt.  

Člověk má v sobě DNA anunnacké matky, jež porodila první dítě člověka zplozené s hominidem. Existuje ještě jedna DNA (mitochondriální), které se dědí skrze matku, takže člověk může mít až dvě třetiny božské DNA.